Když vám poprvé řeknou, že jste překvalifikovaný, potěší vás to. Pomyslíte si: Ta léta dřiny za to stála.

Pak to slyšíte potřetí, počtvrté, popáté… a naštvete se, protože nevíte, jak takovou informaci zpracovat. Až nakonec dojdete k závěru, že to nedává smysl. 

Co to tedy znamená, když je člověk označený za „překvalifikovaného?“ A jak s tím má naložit?

Slovo překvalifikovaný znamená v překladu moc drahý nebo zvyklý pracovat na moc vysokých postech a mít tím pádem vlastní názor, a taky to znamená nedostatečně pružný či málo loajální.

A jde o to, že přijímání nových zaměstnanců je pro lidi, kteří to mají na starosti, prostě jen pracovní úkol, který chtějí pokud možno rychle a hladce vyřešit. Nemají čas ani náladu ve vás hluboce pátrat, hledat ve vás ten ukrytý diamant.

Jim stačí, že stojíte moc peněz, nejste pokaždé ze všeho nadšení, dokážete se třeba ozvat a říci razantněji svůj názor. A když si to srovnají s druhým uchazečem, který je mladší, do každého úkolu se nadšeně hrne, není potřeba mu toho tolik vysvětlovat, ptá se míň a nedá práci jej namotivovat k mimořádnému výkonu, protože je na něm vidět, že tohle místo bude brát jako svoji velkou šanci, kterou nechce zahodit.

Takže máte dvě možnosti. Můžete se téhle zjednodušené a zavádějící nálepce, kterou vám dali, smát a mávnout nad tím rukou. Nebo to můžete příjmout a začít s tím něco dělat.

Pokud si vyberete druhou možnost, pak doporučuji učnit tyto 4 kroky:

Zaprvé si potřebujete vypilovat přesvědčivou prezentaci svého diamantu. Zkuste k tomu přistoupit stejně, jako by to byla přednáška před publikem nebo představení obchodního návrhu klientovi. Vytvořte si a natrénujte promyšlenou a působivou sebeprezentaci: kdo jste, jak umíte vyřešit věci, které po vás budou potřebovat, jak dokážete pomoci firmě k úspěchu. Prodejte se.
S vaším CV a dosavadní kariérou to nemá nic společného!

Říkáte si, jak to myslím? Představte si, že vaše CV je brožura s nabídkou automobilů od věhlasné značky. Od elegantních sporťáků až po tahače a autobusy. A vy chcete přesvědčit toho člověka na opačném konci stolu, aby si některé z těch aut koupil.

Když se bude shánět po nákladním autě a vy mu budete pořád vychvalovat ten elegantní sporťák, tak vás brzy vyprovodí ze dveří.

Neprodáváte to, co je v brožuře, ale to, co klient potřebuje. A to se v CV většinou nepíše.

Profesní životopis je pouhým záznamem naší minulosti, která nám sice dala zkušenosti, ale nezaručuje, že ten džob, o který se zrovna teď ucházíme, vůbec zvládneme.

Za druhé je potřeba, abyste dokázali ty lidi na druhé straně stolu přesvědčit o tom, že práce, kterou nabízejí, dobře zapadá do celé vaší kariéry, jako další krok na systematické cestě vpřed. Jako logicky navazující nová etapa, která znamená, že se naučíte něco nového, což bude pro firmu ujištěním, že máte o danou pozici opravdu zájem zájem a může od vás očekávat loajalitu. O tom všem ale musíte být v první řadě přesvědčeni vy sami.

Za třetí buďte i za tuto zkušenost vděční. Člověka to učí pokoře.

Za čtvrté mějte na paměti moudré přísloví, které říká: Bůh nám dal dvě oči, dvě uši a jen jedna ústa. A podle toho je používejme. Lidé často moc mluví o sobě a málo se ptají či vůbec naslouchají.

 

Celý článek k dispozici zde: